Kdo by ve fotbalovém světě neznal Juventus Turín. Populární Juve či bianconeri, chcete-li, rozdávají fotbalovou radost již dlouhých 118 let! Italská stará dáma má prostě všem stále co říct. Ale svět není jenom černý a bílý. Nostalgie a duch dávných tradic zavítaly ve středu 8. dubna též do turnovského zábavního centra Magic.

Dostaveníčko si tu po 45 letech (!) daly mj. i zásluhou TvA bývalé fotbalistky Turnova. Trenér těch současných mohl jen tiše závidět. Kolem prodlouženého stolu usedlo 16 průkopnic ženského fotbalu na Turnovsku. Krom svou dcerou zastoupené zesnulé kapitánky Jarmily Klímové, na níž účastnice srazu s očividnou úctou vzpomněly ("Myslíme, že tady s námi stejně je..."), chyběly pro pracovní zaneprázdněnost či nemoc snad pouze dvě hráčky.Díky iniciativě Marie Mikušové a Lenky Andělové do Formanky dorazily například obě brankářky Uchytilová a Futerová, kanonýrka Alena Tomsová,   defenzivní hráčka Cíglová a další členky týmu, který hrál nejprve pod křídly JUTY a později DIASu či SDZ Příšovic. Většinu z Turnovska doplnily i dvě hráčky z Mladé Boleslavi. Byť jména rovněž probleskla
debatou, chyběli jen příslušníci opačného znamení, ale i tak si dámy svou čistě dámskou jízdu příjemně plynoucím časem náležitě užily.

V bezprostřední atmosféře se tu s úsměvem řešily staré křivdy: "Jednou jsem dala gól a v novinách napsali sestřenici," škádlily se po téměř půlstoletí příbuzné. "Šly jsme si začutat na hřiště pod zdrávkou. Během hodiny hry skončily dvě z nás na chirurgické ambulanci, takže nám to doktoři zakázali
dohrát..." Pozorný posluchač mohl samozřejmě zaznamenat mnohem víc veselých historek z natáčení, ale řeči vedené tu nad vínkem, tu nad pivkem, byly určené pouze přítomným.

Počet vnoučat, změny v příjmeních a další vzájemné vazby nešlo vysledovat, ale nedalo se přehlédnout, že pro všechny měl návrat zpět o pár let silně omlazující účinek. Vedle osobních věcí se probíraly především vysoké výhry i prohry, autorka rozhodujícího gólu zápasu s Úpicí na tradičním turnaji jutařů ve Dvoře Králové jej po letech s chutí oslavila znova. A jak už to tak u fotbalistů bývá, otevírala se také zhojená zranění nohou, kotníků, kolen, a také zážitky sdílené mimo milovanou hru. "Myslím, že jsme fotbal měly opravdu rády a některým z nás chybí. Vždyť nám přinesl spoustu pěkných zážitků a chvil,"
shodly se všechny dámy ústy subtilní Lenky Andělové, která své spoluhráčky vítala v dresu s číslem 8. Až na pár výjimek si většina zúčastněných čísla svých dresů nevybavila, ale to určitě nebylo ve středečním sezení rozhodující. "Když jsme to s Lenkou dávaly dohromady, počítaly jsme s účastí tak deseti holek, tohle je fakt paráda," prohlásila za organizátorky nadmíru spokojená Majka Mikušová.

Jak jsme se dále dozvěděli, na vysoké účasti magické středy měla podíl nejenom souhra pár náhod, ale především také náš článek "Ženy s kulatým nesmyslem u nohy", zveřejněný na počátku roku na našem webu a poté i v novinách. "Pro vnoučata bylo zjištění, že jejich babička hrála fotbal, doslova šokem." A nejen pro ně. "Mě na článek upozornil soused s tím, že až dosud nevěděl, že bydlí vedle takové fotbalové hvězdy," smála se další z hráček.

V rámci optimistického, resp. mystického setkání se řešila také společná návštěva mistrovského zápasu žen FK Pěnčín-Turnov v Mírové, kde by mělo dojít k neformální konfrontaci dvou naprosto různých fotbalových generací, a hlavně také naplánovaná a jednohlasně odsouhlasená repríza dalšího srazu o
Velikonocích 2016.

Autor: Karel Vodrážka ' Vydáno: 10. 04. 2015 ' 482 přečtení